S koncem tohoto
měsíce (tj. k 30. dubnu) končím ve své práci. Prožil jsem tu krásné víc jak 3
roky, které vygradovaly zhruba poslední půl rok (začalo to přistěhováním
jednoho departmentu... o tom třeba někdy příště :-) ). Ano, nechce se mi tu
končit. Ale stejně bych musel odejít (minimálně z pozice, kterou tu zastávám), což
by – nebýt Kanady – přišlo nejspíš ve stejnou dobu. Musel bych se – a musím se
– posunout dál.
S koncem v práci
souvisí název tohoto příspěvku. Dnes tu prožívám poslední čtvrtek, včera to
byla poslední středa (příští týden to bude poslední pondělí a úterý; poslední
pátek byl už minulý pátek, protože aktuální pátek (zítra) budu v zahraničí) (nesmím
zapomenout na poslední víkend, přes který sice nadále nebudu v ČR, ale přesto se
oproti pátku (z důvodů uvedených výše) počítá mezi poslední). Co se týče
pracovních činností, včera jsem naposledy zapisoval dokumenty do složky,
naposledy vytvářel report, naposledy odevzdával timesheet atd. A tak to bude v
příštích dnech pokračovat, s tím, že většina těchto ‚posledních‘ přijde
právě v pondělí a v úterý.
Přesto všechno,
co jsou tyhle první 'poslední' (řečnicky se ptám) oproti těm prvním
'posledním', která budou přicházet v květnu... Nechci o tom zatím ani moc přemýšlet.
Hlavně o tom je totiž ten odjezd. Naznačil jsem to už v předchozím příspěvku
– plno věcí opouštíte. Plno věcí, které opustit nechcete.