Ačkoliv se z původního měsíce volna na přípravu a vyřizování staly dva, stejně jsem všechno stíhal jen tak tak. Oba dolní zuby moudrosti mi vyndali a rány se zdárně a bez komplikací zacelily (nakonec jsem stihnul ještě vrtání sedmičky), řidičák jsem zvládnul, pořešit mezinárodní ŘP taky (pozn.: platí jen rok a nenahrazuje, ale jenom doplňuje tuzemský ŘP). Pojištění jsem si taky nakonec vybral (od Český) a ubytování na první týden jsem si zařídil (přes airbnb.com) (o tom více příště ;-) ). Den před odjezdem jsem se odhlásil z Úřadu práce a předtím i z tuzemský zdravotní pojišťovny a na CzechPointu jsem podepsal tři ověřený generální plný moci, kterýma bude mamka disponovat během mojí nepřítomnosti (pošta).
Co se týče balení, to byl samozřejmě boj. Vybrat si oblečení a věci, který má na tak dlouhou dobu smysl brát, nakonec nebylo tak těžký. Horší bylo je zabalit. Váhový limity u Finnair byly 23 kg na velkej kufr a 8 kg na příruční zavazadlo. V první fázi jsem neměl problém dostat se do limitů, ale zato všechno tam vměstnat. V druhý fázi jsem se začal potýkat i s nadváhou ( ;-) ). Nakonec jsem do půl třetí v noci přehazoval věci z kufru do kufru, vyřazoval, zařazoval, nacpával. Na letišti jsem zjistil, že velkej kufr je o dvě deka těžší, ale neřešilo se to (naopak jsem poprosil a dostal místo u okýnka - což se ale nakonec neukázalo jako big deal :-D ... i o tom až příště).


Napínavý jak detektivka:-)Hlavně, že je tam dres! A co kompas, využil si ho už?:)
OdpovědětVymazatLůca
Kompas ne, zato bez navigace v telefonu bych tu byl poloviční, ne-li třetinovej :-))
OdpovědětVymazat